Deník 1. koncertního turné

První koncertní turné Chlapeckého sboru BONIFANTES den po dni… Přečtěte si, jak Bonifanti společně strávili 17 báječných dní v Německu, Belgii, Nizozemsku a Francii…

Plán cesty
PÁ 21.6. Pardubice
SO 22.6. Sint Truiden (B)
NE 23.6. Sint Truiden (B)
PO 24.6. Valkenswaard (NL)
ÚT 25.6. Delfzijl (NL)
ST 26.6. Gottechain (B)
ČT 27.6. Egmond (NL)
PÁ 28.6. Gorinchem (NL)
SO 29.6. Holadnsko – volný den
NE 30.6. Paris (F) – volný den
PO 1.7. Montceau les Mines (F)
ÚT 2.7. Bracieux – Bauzy (F)
ST 3.7. Fougéres (F)
ČT 4.7. Chargé (F)

PÁ 5.7. Chateauneuf sur Cher (F)
SO 6.7. cesta domů
NE 7.7 10,00 Pardubice (CZ)

Pátek, 21.6.2002

19,00 Pardubice. Scházíme se k odjezdu u DDM Delta, nakládáme zavazadla. Je to dobré, koncertní kroj doma zapomněli jen tři chlapci 🙂
19,45 odjíždíme, od Prahy se ženou černé mraky, spouští se průtrž mračen. Po třech kilometrech nás zastavují spadlé stromy na cestě.
21,00 vyjíždíme z Pardubic.
22,40 Praha – první malá zastávka na protažení, pak spánek v autobuse.

Sobota, 22.6.2002

00,20 hranice s Německem. Po pasovém odbavení pokračujeme v noční cestě.
06,00 Frankfurt am Main – probouzíme se. Nad hlavami nám přistává jedno letadlo za druhým, jedeme kolem frankfurtského letiště. Malá pauzička na protažení po noci v autobuse.
08,00 zastavujeme na snídani a ranní “údržbu těla”.
09,00 pomalu se blížíme k belgickým hranicím. Cestu si krátíme učením druhé sloky belgické písničky Jean de Nivelles (Honza z Nivel :-)). Sbormistr prochází autobus a přezkušuje slova…
10,30 Holandsko – je krásné počasí, téměř jsme si nevšimli, že vjíždíme do Nizozemska.
11,00 Belgie – zastavujeme na oběd. První vaření. Sbormistr “lišácky” obchází jednotlivé vařící skupinky a ochutnává 🙂
12,30 Sint Truiden. Přijíždíme do městečka, které bude dva dny naším domovem. Dlouhá cesta je tedy za námi, kluci ji zvládli na jedničku. Ubytováváme se v biskupské koleji, odpoledne dospáváme noc v autobuse.
18,00 Akademiehall – večerní zkouška. Jsme unavení z náročné cesty, zkouška se moc nedaří. Cvičíme vlámskou a belgickou píseň.
21,00 večerka

Neděle, 23.6.2002


Sint Truiden - koncert v Akademiehall07,30
Vstáváme poměrně brzy, protože nás čeká dopolední koncert.
11,00 – Akademiehall – první koncert Chlapeckého sboru BONIFANTES v zahraničí. Koncert se koná v rámci slavností zdejšího biskupa.
13,00 Brusel – volné odpoledne trávíme ve výstavišti veletrhu Expo 58 u Atomia. Brusel - Atomium
18,00 Sint Truiden – večerní zkouška. Zkoušíme hlavně skladby s klavírem.
21,00 – po malé sborové poradě jdeme spát. Zítra nás čeká náročný den.

Pondělí, 24.6.2002

07,30 Sint Truiden – budíček. Uklízíme, snídáme, nakládáme zavazadla do autobusu (nakládání se nám zkrátilo na 25 minut :-))
09,00 loučíme se s organizátory a odjíždíme.
10,30 Neerpelt – zastavujeme v belgickém městečku, kde se každoročně koná velký sborový festival. Nacházíme soutěžní sál a děláme si asi desetiminutovou akustickou zkoušku (že bychom se chtěli soutěže v roce 2004 zúčastnit?)
12,00 Valkenswaard – přijíždíme do holandského městečka, večer nás čeká druhý koncert. Koncert má velkou publicitu včetně reklam v televizi.
13,00 – organizátoři si pro nás připravili po obědě překvapení – prohlídka muzea. Valkenswaard je proslulý svým sokolnictvím a výrobou kvalitních doutníků.
16,30 – poprvé se rozdělujeme do rodin. Hostitelé jsou velmi vřelí.
Koncert ve Valkenswaardu18,30 Mariakerk (Mariánský kostel) – scházíme se k akustické zkoušce. Podle slov chlapců je o nás opravdu dobře postaráno, všichni si chválí holandskou domácí kuchyni. Zkouška je poměrně dobrá.
20,00 Mariakerk – první koncert v Holandsku – společně s místním sborem Valkenwaards kamerkoor. Vašek Oborník a Lukáš Hrůnek bezvadně zvládají sóla v Pie Jesu. Výborný koncert. Naplněný kostel poprvé odměnil Bonifanty “standing ovations” – potleskem vstoje.

Úterý, 25.6.2002

08,30 Valkenswaard – scházíme se u autobusu, kluci si sdělují své první zážitky z hostitelských rodin. Podle jejich slov o nás bylo báječně postaráno.
09,00 – odjíždíme do Delfzijlu – čeká nás přes 300 km jízdy. Čas krátíme malým povídáním o Holandsku a studiem Te Deum
14,00 Delfzijl – po pěti hodinách v autobuse přijíždíme do dalšího koncertního města naší cesty. Hostitelé pro nás mají připravené pohoštění. (tak tomu bylo zatím na všech místech, někteří chlapci se začínají obávat, že na turné přiberou… :-))
15,00 – akustická zkouška v krásném moderním kostele.
16,30 – malá procházka městem. Delfzijl je přístavní městečko na nejsevernějším cípu Nizozemska. Procházíme se po pláži, obdivujeme moderní větrné mlýny a povídáme si o holandském “zápasu člověka s mořem”.
18,00 fara – společná večeře s hostitelským sborem IVAK Youth Ensemble. Opravdu vydatné jídlo, až má sbormistr strach, abychom se před koncertem nepřejedli (ve sborové hantýrce se přejedení před koncertem říká “zalít housle asfaltem” – také nebudou hrát dobře :-))
20,00 kostel – společný koncert. Kluci mají obrovský úspěch, posluchači je odměňují 2x standing ovation, nechtějí kluky vůbec pustit z pódia a tak musíme 2x přidávat. Navíc si pro každého chlapce pořadatelé připravili 2 pěkné dárky.
22,00 – rozcházíme se do hostitelských rodin a rychle na
kutě… Dobrou!
Milí rodiče! Všichni kluci jsou zdraví (a žraví), moc Vás pozdravují! Děkujeme za Vaše SMSky a emaily!!!

Středa, 26.6.2002

09,00 Delfzijl – po rozloučení s našimi hostiteli vyrážíme směrem na jihozápad. Naším dnešním cílem je Gottechain-Bossut, vzdálený přes 400 km od Delfzijlu. Cestu nám Vaření :-)poněkud zpomalují zácpy nizozemských dálnic.
12,00 Utrecht – přidává se k nám Radek Machatý, náš nejlepší tenorista. Kousek za Utrechtem zastavujeme a vaříme si oběd. Nejoblíbenějším pokrmem jsou zdá se těstoviny…
16,00 Gottechain-Bossut – asi s hodinovým zpožděním přijíždíme na místo našeho dnešního koncertu. Po malém občerstvení a odpočinku odcházíme na zkoušku.
17,30 – relaxace před koncertem. Po náročné sedmihodinové cestě jsme unaveni a potřebujeme nabrat síly.
19,00 Notre-Damme de Bossut – koncert společně s místní Petite conservatoire. Patří nám druhá půlka programu. Nejúspěšnější skladbou je belgická Jean de Nivelles (městečko Nivelles leží pouhý 35 km odsud).
21,00 večeře a rozdělování do hostitelských rodin. Pořadatelé vymysleli zajímavý způsob rozdělení, který by se dal nazvat “najdi si svou rodinu” 🙂 Vše ale dobře dopadlo a tak se kolem půl jedenácté dostáváme do postele.

Čtvrtek, 27.6.2002

08,30 Wavre – rodiny nás postupně přivážejí na místo setkání – Pizza Hut v “okresním” městě Wavre. Chlapci totiž bydleli v rodinách z několika okolních obcí.
Před sochou Jana Amose Komenského jsme si v Naardenu zazpívali českou státní hymnu Kde domov můj09,00 opět na cestě – Vyrážíme opět na sever do městečka Egmond an Zee. Cestou míjíme spoustu větrných mlýnů, holandských krav a ovcí a sledujeme nekonečně “placatou” holandskou krajinu.
11,30 Naarden – Jacípak bychom to byli Češi, kdybychom se nezastavili v místě posledního působiště Jana Amose Komenského. U jeho sochy jsme si zazpívali českou hymnu Kde domov můj.
14,00 oběd – cestou obdivujeme velikost amsterdamského letiště, pak zastavujeme na oběd.Spánek :-)
16,00 Egmond an Zee – přímořské městečko – původní přístav – nás přivítal malebnými uličkami. Abychom nabrali síly na večerní koncert, rychle se ubytováváme místnostech fary a na dvě hodinky se ukládáme k odpolednímu spánku.
19,00 zkouška – v krásném světlém anglikánském kostele se rozezpíváváme, zkoušíme akustiku a několik skladeb pro večerní koncert.
20,30 koncert – náš pátý koncert v řadě a vlastně první samostatný celovečerní koncert na turné začínáme vystoupením mužské složky. V první půlce koncertu posluchači nejvíce oceňují Te Deum a Dvořákovo Žitné pole. Druhá půlka koncertu začíná hudbou 20. století a graduje lidovými písněmi. Holandská Blijf mij nabij vhání posluchačům slzy do očí. Kluci jsou ze sálu vyprovázeni dlouhými “standing ovations”.
22,30 večerka – rychle se ukládáme k spánku, abychom byli fit na zítřejší poslední koncert v Holandsku.

Pátek, 28.6.2002

Ranní procházka po pobřeží Severního moře08,15 Egmond – téměř po 10 hodinách vydatného spánku vstáváme a uklízíme faru. Sbormistr odvádí sbor na “malou pracovní poradu”. Kluci jsou překvapeni, když se před nimi místo “poradního místa” otevírá Severní moře. Pořádně to od moře fouká, a tak utíkáme na teplou snídani.
10,00 odjezd – vydáváme se na cestu. Dnes to nemáme daleko, jen 2,5 hodiny jízdy. Počasí se ještě trochu pokazilo, občas pořádně zaprší. Kluci jsou po cestě velmi klidní, odpočatí a těší se na poslední koncert v Holandsku.
12,30 Gorinchem – přijíždíme ke škole, po občerstvení trávíme čas hraním karet. Také máme možnost se připojit k internetu, čteme zprávy od rodičů a sledujeme, co se za uplynulý týden v Čechách událo.
Na Internetu sledujeme, co se děje doma a čteme zprávy od rodičů a přátel15,00 prohlídka centra Gorinchemu. Jsou tu krásné uličky, kluci mají krátký rozchod ve městě. Prohlídku nám občas znepříjemní přeháňka, ale je tu spousta malých obchůdků, vždy je kam se schovat.
16,30 večeře – výborné těstoviny nebo rýže na čínský způsob. Někteří jedlíci si (jako vždy :-)) jdou 2x přidat.
18,00 zkouška v kostele – společně s místním Gorcum city Boy Choir. Nacvičujeme společné provedení holandské Blijf mij nabij a Ave verum corpus. Při naší samostatné zkoušce naposled testujeme novinku – Túrót eszik a cigány Zoltána Kodály. Je to technicky nesmírně náročná skladba a my se těšíme na její první provedení. Připravujeme kluky na to, že se při koncertě nebude tleskat, protože to tu není zvykem.
20,00 koncert v anglikánském kostele. Koncert začíná společnou Blijf mij nabij. Skutečně – po doznění skladby zavládne v kostele hrobové ticho. Zvláštní pocit… Pak začíná naše samostatná část. Po druhé skladbě (Hodie Christus natus est) se strhne potlesk. To zřejmě zdejší kostel nezažil. Každá skladba je pak navzdory místním zvyklostem odměněna potleskem.
20,25 Premiéra Túrót eszik a cigány – vychází skvěle, máme další parádní číslo do našeho repertoáru.
22,00 rozdělení do rodin – vše probíhá rychle a bez komplikací, rozcházíme se k poslední noci v Holandsku.

Máme za sebou dlouhou řadu šesti koncertů v Beneluxu. Kluci zvládli první polovinu turné na jedničku. Nyní se těšíme na zaslouženou odměnu – dva volné dny. První strávíme v Holandsku a druhý v Paříži. Všichni jsou zdrávi. Myslíme na všechny přátele, kteří nám v Čechách drží palce!!!

Sobota, 29.6.2002

Prohlídka větrných mlýnů v Kinderdijku08,30 Gorinchem – Po vydatném spánku se scházíme k odjezdu, loučíme se s hostitelskými rodinami a vydáváme se za novými zážitky.
09,30 Kinderdijk – největší “centrum” větrných mlýnů – krajina s 19 historickými mlýny postavenými kolem vodního kanálu. Dozvídáme se o systému vysoušení a vytváření poldrů. Projíždíme se lodí. Pak ještě malá procházka a jedeme dál.
13,00 Den Haag – obdivujeme krásné město, sídlo Mezinárodního soudního dvoru.
Madurodam13,30 Madurodam – zmenšenina Nizozemí. Jsou tu modely nejdůležitějších holandských staveb. Na ploše o velikosti fotbalového stadionu člověk prochází mezi vodními kanály, větrnými mlýny, amsterdamským letištěm, rotterdamským přístavem, sleduje korunovaci královny nebo fotbalový zápas.
17,00 opět na cestě – vydáváme se na jihozápad. Čeká nás kolem 600 km jízdy. Projíždíme k Belgií a všichni se těšíme na Francii.
18,00 večeře a generální úklid všech zavazadel a autobusu, pak se vydáváme na cestu, kterou si krátíme sledováním filmu Obecná škola, pak usínáme.

Neděle, 30.6.2002

Bonifanti před bazilikou Sacre Coeur v Paříži07,30 – probouzíme se asi 100 km severně od Paříže. rychle se umyjeme a nasnídáme a vyrážíme. Cestou míjíme velké zábavní centrum Asterix (mimochodem podle slov některých chlapců je Asterix jejich nejoblíbenějším francouzským politikem :-), podjíždíme pod letištěm Charles de Gaulle.
09,00 Monmartre nejprve se vydáváme do čtvrti umělců a bohémů. Procházíme kouzelné uličky a stoupáme k nejvyššímu pahorku Paříže, kde na nás čeká bazilika Sacre Coeur. Po špičkách ji procházíme, protože se v ní právě koná nedělní bohoslužba. Ze schodišť vedoucích k bazilice se nám naskýtá báječný výhled na celou Paříž.
Za námi je pařížská Notre Damme11,30 Notre Damme – nejkrásnější gotická katedrála, která se stala vzorem pro všechny další. Cestou projíždíme po nejdelší pařížské ulici Champs Ellysée, míjíme Louvre a justiční palác. U Vítězného oblouku si vyprávíme o napoleonských válkách. Celou cestu na nás září zlatá kopule Invalidovny, ve které je uloženo tělo Napoleona Bonaparte a jeho syna.
Eiffelovka - stálo za to, se před ní vyfotit v koncertních krojích...13,30 La tour Eiffel – třistametrová dominanta Paříže, která je pro kluky od první minuty magnetem. Obcházíme ji ze všech stran, kluci vyfotí snad desítky metrů fotografického filmu. Hodinku stojíme frontu na výtah a ten nás pak velkou rychlostí vyváží do druhého patra. Je odsud nádherný pohled. Celá Paříž jako na dlani. Z Eiffelovky je vidět i původní Socha Svobody, která stojí na jednom z pařížských ostrovů.
Paříž jako na dlani. Báječný pohled z druhého patra Eiffelovy věže...17,00 La Défense – moderní mrakodrapová čtvrť, jedna z nejkrásnějších v Evropě. Symbolicky do ní vjíždíme novým Vítězným obloukem, který je postaven na opačném konci Champs Ellysée.
18,00 opouštíme Paříž a vydáváme se směrem na jih. Cestou zastavujeme na večeři.
21,00 Nevers – přijíždíme do místa našeho dnešního odpočinku. Hotel Formule 1, o hodinku později jdeme spát. Máme za sebou dva dny relaxace, zítra nám začínají opět koncerty, musíme se proto pořádně vyspat. Dobrou noc!

Pondělí, 1.7.2002

09,00 budíček – po dlouhých jedenácti hodinách spánku se probouzíme plní sil a energie. Tu budeme dnes potřebovat, protože nás čeká první koncert ve Francii.
09,30 snídaně – zastavujeme za kousek za městem na snídani.
Kluci poprvé chutnají pravé francouzské bagety. V malém obchodě se jen nestačí divit, co bude jeden sbormistr dělat s dvaceti metrovými bagetami 🙂
11,00 Loira – poprvé přejíždíme nejkrásnější francouzskou řeku. Kluci obdivují zvlněnou krajinu, muži se kochají pohledem na nekonečné vinice…
13,00 Montceau Les Mines – Původně hornické město se během posledních 30 let změnilo na kulturní a vinařské centrum oblasti. Po příjezdu do Lycée francaise dostáváme výborný oběd a ubytováváme se v internátu.
14,30 odpolední klid – všichni kluci jdou spát, aby načerpali ještě trochu sil na večerní koncert.
17,00 krátké vystoupení pro profesory lycea a zaměstnance internátu. (ti jen kroutí hlavami, jak jsou naši chlapci vychovaní a tiší – kdyby věděli… :-))
17,15 “válečná porada” – psychicky se připravujeme na posledních šest dní turné
18,00 výborná večeře – rybí filety s rýží.
Kostel v Monceau Les Mines měl opravdu krásnou akustiku19,00 zkouška – kostel má báječnou akustiku, dozvuk je dlouhý až 6 vteřin. Po dvou dnech bez zpívání se musíme pořádně rozezpívat.
20,30 koncert – máme dnes velmi vzdělané publikum, reagují hlavně na náročnou hudbu. Velký úspěch má Mozart a pak ve druhé půlce hudba 20. století. Salve Regina Rolfa Lukowského je oceněna tříminutovým potleskem. Po přídavku Pie Jesu (sólistům dnes jejich skladby opravdu “sedly”) posluchači volají na Bonifanty uznalé “bravo”. Dva dny odpočinku se vyplatily, sbor podal výtečný výkon, koncert patří k nejlepším na turné.
22,30 občerstvení – po koncertě pro nás ještě organizátoři připravili malý “drink” (zmrzlinu jsme kvůli zítřejšímu koncertu s díky odmítli :-)) a jdeme na kutě.

Úterý, 2.7.2002

07,30 – vstáváme dnes poměrně brzy, protože nás čeká 330 km dlouhá cesta do samého centra oblasti zámků na Loiře – Bracieux. Po vydatné snídani se vydáváme na cestu. Cesta ubíhá pomalu, protože už nejezdíme po dálnicích, ale po státovkách. Výhodou je, že můžeme pozorovat krásnou francouzskou krajinu. Občas poprchává, ale to nám cestu spíše zpříjemní.
11,30 oběd – využíváme chvilky, kdy se počasí umoudří a zastavujeme na oběd. Do Bracieux nám zbývá už jen 100 km.
14,00 Bracieux – přijíždíme do malé městečka s jedním tisícem obyvatel. Dostává se nám vřelého přijetí a občerstvení a ubytováváme se v místní sportovní hale, které by Bracieux mohlo závidět leckteré padesátitisícové město. Kluci pošilhávají po fotbalových brankách 🙂
15,30 odpolední klid – uleháme do spacáků na odpolední siestu.
17,00 “válečná porada” – čeká nás náročný koncert v divadelním sále se špatnou akustikou. Navíc připravujeme
chlapce na fakt, že v takto malém městě patrně na koncert nepřijde mnoho posluchačů.
18,00 – báječná francouzská večeře – stejně jako včera se nám potvrzuje, že Francie je Mekkou všech jedlíků a labužníků. Večeře je zakončena tradiční ochutnávkou sýra.
19,30 zkouška – testujeme akustiku, opravdu to bude náročný koncert.
Koncert v Bracieux byl velmi náročný - špatná akustika v divadelním sále a vydýchaný vzduch.21,00 koncert – při vstupu do sálu nás čeká velké překvapení: Napočítáme téměř 150 přítomných posluchačů. Kluci se dobře vyrovnávají s obtížnou akustikou, navíc musí čelit i nepříjemnému horku v sále. Bojují s patřičným nasazením. Velký ohlas má skladba Ave verum corpus, kterou posluchači dobře znají. Ve druhé půli koncertu se nám osvědčuje blok hudby 20. století (Janáček, Lukowsky, Eben, Kodály a … Míšek :-)). Kluci sklidí i uznání za perfektní francouzštinu v písničce Jean de Nivelles. Koncert končí “standing ovations” a vytleskáváním. Musíme se vracet na pódium a přidávat. Místní sbor, jehož zpěváci seděli v sále si pro nás navíc připravil překvapení – po závěrečné skladbě se postavil před nás a zazpíval nám skladbu “Tebě pajom” v ruštině.
23,00 večerka – po dlouhém a náročném dni uleháme do spacáků, v několika minutách všichni spí jako zabití.

Středa, 3.7.2002

07,30 budíček – přestože dnes nemáme v plánu žádný dlouhý přesun, vstáváme poměrně brzy.
08,00 snídaně – dáváme si čerstvé křupavé croissanty a pain s výtečnou jahodovou marmeládou.
09,00 volno – trávíme hrou elektriky.
10,00 Bracieux, Bauzy, Fontaine – Odjíždíme na krátkou prohlídku tří městeček. Všechna jsou starobylá, centrem je vždy románský nebo gotický kostelík. Projíždíme krajem proslulým honitbou na jeleny, pěstováním vína a sbíráním
hub. Míjíme také jeden ze zámečků současného francouzského prezidenta Jacques Chiraca.
12,00 oběd – členové místního pěveckého sboru pro nás připravili (y) 🙂 několikachodový oběd.
13,00 odpolední klid – musíme přeci ten výborný oběd vytrávit, ne?
14,00 Cheverny – jeden z nejkrásnějších zámků na Loiře vystavěný v klasickém stylu Při návštěvě hradu Fougeres jsme si vyzkoušeli rytířské brnění15,00 Fougeres – románsko gotický hrad, který dnes stojí prakticky ve stejné podobě jako v době, kdy byl dostavěn. Absolvujeme úžasnou prohlídku. V horním patře hradu pod trámovím zkoušíme střelbu ze středověkých luků, oblékáme si na sebe rytířskou výzbroj
16,00 – malý koncertík v hradu Fougeres – přijímací sál měl příjemnou akustiku.
Turnaj ve fotbale17,30 turnaj ve fotbale
– to byste nevěřili, co všechno se dá na koncertním turné stihnout. Čtyři vyrovnané týmy, v každém zástupci všech hlasů a věkových skupin. Šest zápasů po deseti minutách – každý s každým. Konečné pořadí nebylo do poslední minuty posledního zápasu jasné. Zajímavostí byla pravidla: byl to fotbal “němých”, takže se žluté a červené karty se rozdávaly i za použití hlasivek. To proto, abychom se šetřili na zítřejší koncert. 🙂
19,00 večeře o 5 chodech – výtečné saláty, těstoviny, rýže… Dospělí ochutnali výborné francouzské červené víno Bergerac.
20,00 koncertík hostitelského pěveckého sboru “Braciphonies”. Připravili si pro nás zajímavý program francouzských písní. Po koncertě malé společenské setkání.
22,00 Dobrou noc…

Čtvrtek, 4.7.2002

07,30 vstáváme – uklízíme sportovní halu, jdeme na snídani, nakládáme zavazadla do autobusu a loučíme se s paní Leymarie a dalšími organizátory. Znovu chválí české chlapce za perfektní vychování. Tohoto uznání se nám zatím dostalo na všech místech, kde jsme koncertovali. (říkali: “… toto by s holandskými – belgickými – francouzskými kluky nebylo možné…”). Uznání nás těší, ale dobře víme, že to není tím, že bychom se narodili právě v české kotlině 🙂
Fotíme se před nejkrásnějším zámkem na Loiře Chambord09,00 odjezd – vydáváme se směrem na Chargé, cestou máme však ještě naplánované nějaké zastávky.
09,30 Chambord – nejkrásnější zámek v oblasti Val de Loir. Procházíme jezdeckou zahradou a obdivujeme architektonický návrh Leonarda da Vinci.
11,00 Blois – zámek obklopen původním podzámčím a městem, leží přímo na břehu Loiry.
13,00 nákup – zastavujeme u velkého obchodního domu, aby kluci mohli utratit poslední “zlaťáky” a přivézt rodičům nějaký ten malý dárek
15,00 Amboise – další ze zámků na Loiře. Jsou tu opravdu na každém kroku…
To jsem zvědav, kdo tu Loiru přehodí...15,15 Chargé – přijíždíme do malého městečka na břehu Loiry. Dostává se nám vřelého přijetí, protože sbormistr tu již se svými sbory vystupoval v 1998. Ubytováváme se, dostaneme malé občerstvení a dáváme si odpolední dýchánek.
17,30 Loira – malá procházka po březích Loiry. Je to skutečně krásná řeka. Malebné zátoky, ostrůvky…. Kluci zkoušejí, kdo ji dokáže přehodit
18,30 večeře – okouzleni francouzskou kuchyní přibíráme další kila… (jen aby nás rodiče poznali, začínají z nás ze všech být pořádní “špekouni” :-))
19,30 zkouška – kostel má výtečnou akustiku, zkouška probíhá ve velmi soustředěném duchu
Koncert v Chargé měl zvlášní atmosféru....20,30 koncert – ve skutečnosti začíná o čtvrt hodiny později – to víte, Francouzi… 🙂 Kostelík je “nadupaný” k prasknutí, spousta posluchačů si ještě pamatuje výborný koncert Královéhradeckého mužského sboru a Kantilény před čtyřmi lety. Mezi přítomnými jsou i starostové s okolních měst – dokonce i z Amboise a Chambord. Musíme 2x přidávat, posluchači nás vytleskávají, pan starosta města uděluje Janu Míškovi čestné občanství. Chlapecký sbor BONIFANTES dostává stejně jako v jiných městech další pozvání ke koncertování v příštích letech.
22,30 recepce – po skončení koncertu se koná malé neformální setkání pod širým nebem. Dáváme si sklenku výborného francouzského vína (Chargé je vinařská oblast). Brzy se však omlouváme a jdeme spát, abychom byli svěží na poslední koncert našeho turné.

Pátek, 5.7.2002

08,00 budíček – probouzíme se dobře a dostatečně vyspaní, snídáme (opět čerstvé croissanty a kakao). Přichází se s námi rozloučit pan starosta a rozdává chlapcům malý dárek na památku – trička Chargé 2002. Ještě nám organizátoři přibalují čerstvé bagety na oběd, loučíme se a odjíždíme.
09,00 Amboise – máme dostatek času, a proto se zastavujeme na zámku Amboise. Je tu malebné podzámčí, spousta příjemných kaváren a obchůdků. Užíváme si francouzské pohody.
V některých městech byly plakáty na koncert Bonifantů na každém rohu...10,00 Chargé – to není chyba, jen se musíme 6 kilometrů vrátit, protože pan sbormistr zapomněl organizátorům vrátit klíč od ubytovny 😉 (že by skleróza?)
13,00 oběd – zastavujeme na oběd a malý fotbálek (je potřeba se po těch hodinách strávených v autobuse občas se protáhnout).
15,00 Chateauneuf sur Cher – přijíždíme do města našeho posledního koncertu. Už z dálky je vidět zámek a u něj obrovská gotická katedrála – bazilika Notre Damme. Dostává se nám občerstvení, chvíli relaxujeme v místnostech fary…
Koncert v obrovské gotické katedrále Notre Damme v Chateauneuf sur Cher16,00 zkouška – velikost katedrály nás ohromuje. Snažíme se o velké soustředění, aby byl poslední koncert co nejlepší.
18,30 večeře – skoro máme pocit, že se na nás organizátoři koncertů domluvili a chtějí z nás udělat zpívající “špekouny” :-). Protože je poměrně chladno a poprchává, dáváme si po večeři ještě horký čaj.
20,00 rozezpívání – naposled si jdeme před koncertem zazpívat do katedrály, řešíme nějaké technické detaily.
21,00 bazilika Notre Damme – koncert. Poslední koncert našeho prvního koncertního turné. Podobně jako na ostatních koncertech nám posluchači děkují potleskem vstoje a vytleskávají Bonifanty zpět na pódium. Máme zvláštní pocit. Koncertní turné je za námi, všechny koncerty jsme zvládli. Kluci na sebe mohou být pyšní.
23,00 rozdělení do rodin – probíhá typicky “francouzsky” – tedy splašeně a zmateně, ale na to už jsme po týdnu cestování po Francii zvyklí. Několik chlapců bydlí přímo na zámku. Nejlepší adresu má skupinka kluků se sbormistrem – “Zámek č.p. 1” 🙂

Sobota, 6.7.2002

Na rozloučenou zpíváme před autobusem Jean de Nivelles09,00 scházíme se před bazilikou Notre Damme, na rozloučenou zpíváme před autobusem organizátorům Jean de Nivelles a vyjíždíme na cestu k domovu.
23,00 Strassbourg – poslední zastávka – noční procházka “evropským” městem. Zastavujeme se pod hlavní katedrálou, abychom si zazpívali jednu písničku. Během několika vteřin se kolem nás shlukují lidé. Improvizovaný koncert tak slyší kolem 350 posluchačů.

Neděle, 7.7.2002

Ve Strassbourgu se zastavujeme pod hlavní katedrálou, abychom si zazpívali jednu písničku06,00 hranice vlasti – po 17 dnech jsme opět doma
07,00 snídaně, hodnocení turné
09,45 příjezd k DDM Delta. Zpíváme rodičům na přivítanou Jean de Nivelles, loučíme se a rozcházíme se do rodin.

Milí rodiče! Jsme všichni v pořádku a moc se na vás těšíme. Do Pardubic se vrátíme v neděli dopoledne přibližně v 10 hodin. Brzy na shledanou!!!