Dnes je tomu přesně týden co se naposledy rozsvítila a zhasla natáčecí červená. Bonifanti pracují na natočení autorského CD současnému skladateli Janu Jiráskovi. Na CD budou uvedena tři velká díla. Jedním z nich je Missa propria, která zněla minulý víkend hradeckou Městskou hudební síní.
“Vemte si Jiráska.” Toto byla věta, kterou slyšeli Bonifanti poslední 2 měsíce na každé zkoušce. Jako by se život sboru zasekl na jedné gramofonové desce. Na rozdíl od gramofonu se s každým dalším přehráním kvalita nezhoršovala, ba právě naopak. Chytala se jedna chybička za druhou. Čistila se mše, tak jako když si šéfkuchař připravuje ingredience. Příprava z počátku probíhala na běžných zkouškách a jak se přibližoval termín natáčení, tím více rostla kvalita a úroveň skladby. Finální podobu dostala skladba na závěrečném víkendovém soustředění těsně před natáčením. Třešničkou na dortu bylo vystoupení v Evangelickém kostele, kde Bonifanti předvedli skladbu poprvé celou.
Celá natáčecí akce vypukla v plné síle v sobotu ráno. Do Městské hudební síně dorazili jako první zvukař Aleš Dvořák a režisér Jiří Doubek. Hned po nich na místo dovezli tenoři a basi koncertní stupínky. O půl desáté již byly na místě všichni včetně zbytku sboru a sbormistra Jana Míška. Psal se datum 14.3.2015 bylo krátce po čtvrt na jedenáct a poprvé se rozsvítila červená žárovka. Bonifanti natáčí. Následujících osm hodin kluci dřeli. Z reproduktoru režisér hlásil “Musíme počkat, letí letadlo” nebo “Něco nám tam praská” a hned zase “Sopráni míň a tenoři a basi udělají vlnu”. Když se v neděli odpoledne po 14. hodině ozval režisér se slovy “Máme to přátelé” bylo cítit úlevné unavené oddychnutí. Všem bylo jasné, že červená zas na chvilku svítila naposledy.
Zas tak dlouho ale vypnutá nezůstane. Bezprostředně po natáčení, při děkování za výkon, se sbormistr zmiňuje, že práce na CD je “jen” ve třetině cesty. Další dílo, které bude natočeno je nový přírůstek v Jiráskově portfoliu. Staročeský triptych. Ten čeká Bonifanty v květnu. V dubnu přijdou jiné události. Hned dvakrát Bonifanti přivítají hosty. Nejprve dětský sbor japonské Ichikawy a poté oplatí pardubičtí pohostinnost thajskému sboru z Bangkoku. Mezi koncerty s hosty z Asie si Bonifanti odskočí na turné do Slovinska.
Jan Jirásek (*1955)
Jan Jirásek skládá hudbu pro význačné hudební domy a interprety. Jmenujme např. kompozici pro šest hráčů na bicí nástroje „Bread and Circuses“ (Mnichovské bienále, 1992), postmoderní přepis skladby J.S.Bacha „Lukášovy pašije,“ (Mnichovské bienále, 1996, Minneapolis, USA 2000), Koncert pro varhany a orchestr „Dance with the Universe“ (Portland Chamber Orchestra, 2012), sborovou skladbu „Missa propria“ (Pražské jaro 1994 a 2014, Carnegie Hall, New York, Lincoln Center, New York, Avignon Festival, Francie ad.), „Fragile Balance/Letter to Heaven“ (Vega String Quartet, Atlanta 2012), „Král Lávra“ (mikro-opera, Khorikos New York, 2013) ad.
Také Jiráskova filmová hudba získala řadu prestižních ocenění. V Čechách je Jirásek držitelem dvou Českých lvů za hudbu k filmům F. A. Brabce Kytice a Juraje Jakubiska Nejasná zpráva o konci světa. Z mezinárodních prestižních cen obdržely filmy s Jiráskovou hudbou např.: Tokyo Sakura Grand Prix Award, The Jerusalem Prize ad.
Hudební skladatel Jan Jirásek se věnuje i pedagogické činnosti, vyučoval a vyučuje kompozici na prestižních univerzitách v USA i v Evropě (Hartt School of Music, Hartford, Colorado College, Florida International University, University at Lehigh, University of Colorado at Boulder, vše v USA, Universität für Musik und Darstellende Kunst, Vídeň, Rakousko, ISAM, Ochsenhausen, Německo, a mnoho dalších).
“Jiráskův vynikající a jemný způsob práce zřetelně vyjadřuje jeho hudební myšlenky, které, tak jako u každého opravdového umělce, se nezabývají maskou umění, ale tváří, která je za ní.” Samuel Hendricks, sleeve note k CD “Renaissance of Humanity” (BMG Classics 1995).
