Honem vstávat, dneska toho chci stihnout co nejvíc! Máme totiž úplně nejvíc volnej den na Floridě. K snídani nám Colleen udělala fantastickou vaječnou kejdu, já nevím, jak tomu říkat jinak. Je to mletý vepřový maso ve vajíčku s hromadou sejra a něčím dalším, co nedokážu identifikovat. Uřčitě to budou ňáký éčka, ale to je jedno, chtuná to skvěle, a to je to hlavní. Tři talíře mi nestačej, tak se po snídani motám kolem pekáče a dojídám vopečky, to je takovej ten sejra, co zbyl na tom pekáči. Ten je nej!
Dneska to vypadá na koupačku v oceánu. Už už chcerme vyrazit, ale maličko se to zkomplikuje tím, že si musíme každej udělat sebáka (čti “voběd s sebou”, poznámka redakce: terminus “sebák” vymyslel pan Zdeněk Svěrák, asi proto, že se to rýmuje). To je docela výzva.
Recept: nejlepší sebák:
Podle mýho gusta to musí bejt hlavně napůl křoupavý a napůl blemcavý. Tákže vezmu sednvič, narvu ho do toustovače. Křupavost vyřešená. A teď ten blemc: Dobrá je americká BBQ marináda, ta ho udělá ze všeho, čeho se dotkne. Do toho sendviče šoupnu sejra a slaninu, sbormiš kontroluje, jestli tam máme taky něco zelenýho. Špenát je fajn, ale nesmí se to přehánět. Kdyby bylo nejhúř, na pláži ho vyplivnu. Velký kluci mi tam eště přidaj tu malou pálivou papriřčku, že prej bude legrace. Nebráním se ničemu, hlavně, že to zvládnu sám bez mámy.
Dorážíme na pláž a hnedka mi je jasný, že to nejpálívější tady nebudou čili papričky, ale medůzy. Sou hodně modrý a říká se jim talířovky. Hned, jak skočím do vody, mě jedna dost intenzivně pozdraví. Vod moře to moc pěkně fouká. Akurátní vítr dělá takový vlny, že to zároveň baví velký kluky a zároveň to nespláchne Adama nebo Jáchyma do hlubin oceánu.
Pak si dáváme piknik, co jsme si připravili. Pochopil jsem, že v některejch věcech se velkejm klukům nedá věřit. Ty papričky sou fakt hustý. Dám si jednu, pak druhou. Ani nemrknu, zdlábnu to. Hlad mít nebudu a abych přiznal, že to pálí víc než ty medůzy, na to jsem moc velkej ješita.
Dostatečně vyplážovaný se vracíme do Sheratonu. Dávám si pořádnou sprchu, abych ze sebe dostal mořskou sůl a s klukama letíme k bazénu, kde nás čekají nějaký odpolední hry. Máme malej turnaj v “Horn the Corn”, to je takový házení pytlíkem s něčím na cíl. Rozdělíme se do dvojic a už to jede. Probojuju se do finále, kde mě rozdrtí Jáchym, trefí se rovnou do díry!
Pak všichni naskáčeme do bazénu, dáme si poslední večeři v Americe a naplánujeme, jak to zítra bude se snídaní, balením a odjezdem. Jsem trochu v takovejch zvláštních nesnázích. Na jednu stranu jsem smutnej, že odsud odjíždíme, na druhou se mi už trochu stejská. Já vím, že bych to přiznávat neměl, ale je to tak…
Ted už ale dobrou! Jdu si dát šlofíka a zítra už letíme domů!
Nejnovější vzkazy