Prospíme se až do snídaně (to znamená, že i když nás starší kluci vzbuděj, furt ještě spíme). Autobákem jedeme asi 60 kiláků do Christian University. Zase obrovský auditorium (tady tomu tak říkaj, znamená to, že máme ful haus, tak tomu říkáme my a znamená to plnej sál, něco kolem tisícovky lidí…)
Koncert má velkou atmošku. Jsme z toho trochu zaskočený, po koncertě se konaj velký oficiality (my to moc nemáme rádi), stojíme tam a posloucháme, jak „it has been an historical day in our university live, to have a choir of such artistic level…“ Chvilku se trošku rdíme, ale je to vlastně fajn, tohle slyšet.
Po obědě si prohlídneme kampus (univerzitu). Je to fakt bomba, říkaj nám, že kdokoliv z nás by tady chtěl studovat, dostane okamžitě stipendium.
Překvapěj nás malým výletem. Opouštíme Bangkok směr JZ. Kolem nás džungle a (jak tomu malí kluci říkaj) kokosový hřbitovy. Prostě obrovský hromady prázdnejch kokosových ořechů.
Floating Market – chtěl bych to napsat thajsky, ale to nedám. Malý asijský Benátky. Spousta stánků se vším možným, ale bacha – na vodě. Mají tu laskominy, tak si dáváme sušenýho kraba, přažený žabí stehýnka a tak.
Cestou zpátky si vychutnáme vopravdovej Bangkok. Jednak přijde monzuj jako blázen a jednak 4 a půl hodiny visíme v zácpě. Poslední 2 kilometry urazíme za dvě hodiny. Fakt. Cestou slupneme na videu Mr. Beana, na kterým je nejlepší, jak je dabovanej thajsky. Jo, a když už musíte nudu v zácpě trávit hraním hokeje na PSP, tak jedině za tým BONIFANTES, jako Máča a Jindra.
Přijíždíme hodně pozdě. Po večeři máme malou burzu oblečení, který nám tu vyprali (už se to fakt nedalo fotografovat, kroutily se z toho čočky). Už ale chápu, proč jsou asiati tak malí. Voni všechno perou tak, že se to zmenšuje a proto se musej zmenšit i voni, aby se do toho voblečení vešli…
That’s all for today, folks, zítra poslední celej den v Asii. Už se těšíme domů…