Předpovědi se naplnily, a i když ta bouře nebyla sněhová, ráno nás budí hlášení, že je koncert zrušenej, protože jsou všechny školy zavřený. Teplá texaská bouře byla silnější než ta vod Labradoru, takže v noci přišly jenom slejváky. Ale protože jinak bylo pět pod nulou, hned to na silnicích mrzlo.

Jinak před pár tejdnama to tady muselo bejt dost šílený. Ještě dneska všude kolem vidíte několikametrový hromady sněhu, auta na parkovištích zasypaný až po střechu…

Že sbormiš místo koncertu zařadí zkoušku, na to bych si moh‘ vsadit. Taky že jo, dřeme Rock-a my soul, Dnes do skoku a Birdland. Pak naskáčeme do busu a štandopéde na západ, směr Niagára.

Cestu ale musíme protrpět. Nejdřív dvě hodiny učení. Já drtím vyjmenovaný slova, kluci spíš matiku, zemák nebo příroďák. Pak vlítnem na noty a jako třešničku na dortu si dáme přezkoušení ze slov anglickejch skladeb. To fakt miluju.

Jak se blížíme k Niagarskejm vodopádům, hodně se to kolem mění. Nejdřív vinice – to jsem fakt netušil, že v Kanadě pěstujou a vyráběj víno. To musí bejt kyselý jak citrón. Pak vážně super příroda. Dokonce jsme z busu zahlídli kojota. Vedle nás už se klikatí spodní část řeky Niagary, blížíme se, pak z dálky vidíme opar stoupající nad okolní krajinu. A pak se to před náma votevře.

Vopravdu nezávidím těm vodákům, co to objevili, když se na začátku 17. století plavili horním tokem Niagáry a najednou se před nima vyloupla tahle propast. Je to hukot, že neslyšíte vlastního slova, ale jinak prostě nádhera. Ale bacha – zamrzlá nádhera. Zprávy nekecaly, pod vodopádama jsou tak dvacet metrů hluboký ledovce, řek bych, že tam zůstanou tak do srpna.

Jo, zapomněl jsem říct, jaký máme dneska štěstí na počasí. Je fakt krásně. Vodjíždíme úplně paf.

Cestu zpátky nám trochu zkazí škola, ale vynahradí hodina angličtiny. A nejvíc nás rozsekala odpověď na zadání utvořte větu se slovem jelen (deer): „Deer is not beer“… Na závěr máme rozdíly mezi americkou a britskou angličtinou. Až přijedu do Pardubek, tak na učitelku budu mluvit americky.

V podvečer se vracíme do našeho domovského města Londonu. To je taky zajímavý: mají tady Temži, St. Paul’s Cathedral, King’s Road… Jen Big Ben jim tu schází.

Dáváme si zkoušku, pak večeři a na závěr zazpíváme pro náš hostitelský chlapecký sbor. No, dneska to bylo náročný. Zítra nás čeká dlouhej přesun, tak hajdy do peřin!