Ráno raníčko vyjíždíme ze St. Luis, ale ne tak docela. Ještě se musíme zastavit v Science Museum…zkusit si leteckej a raketovej simulátor, podívat se do pravěku a tak. Velký kluci, ti už tu jednou byli, tak je to tak nebere, ale já si to užívám.

Pak už nás čeká jen dlouhej pětihodinovej (další) přejezd, tentokrát do Cedar Rapids. Město velký asi jako Pardubice, ale vypadá mnohem menší, páč tady v Americe to je vlastně vesnice. Cestu máme naplánovanou od začátku asi takhle: 2 hodiny spánku, pak tři hodiny učení a v pět jsme tam. Nakonec se z toho ale vyklube skoro pětihodinovej spánek, jak jsme unavený. Sbormiš nás budí asi půl hodiny před cílem, abychom nespali na jevišti.
Projíždíme kolem Českýho a Slovenskýho muzea a přijíždíme ke kostelu svatýho Václava. A v tomhle kostele dnes zpíváme. Je to první kostel, kterej vypadá skoro jako ty u nás a na stěních tam maj vymalovaný Hradčany, Levej Hradec, Chlumeček, Velehrad, a tak jsme skoro jako doma. Navíc to vypadá na slušnou akustiku. Dole máme samohrajky, ale na kůru varhany, takže můžeme dát Ebena a nějaký Biblický písně, který má nejradši Gabruška.

Jsme odpočatý, máme dobrou náladu, sbormiš pořád dokola vopakuje, jak se těší na koncert. Nastupujeme celý rozradostněný (mrkněte do fotogalerie). A skladba za skladbou se daří bezvadně. Máme super publikum, kostel nacpanej, mezi posluchači jsou i Češi a my vidíme, jak se jim to všechno líbí. Navíc jsou všichni sólisti luxusní.

Po koncertě je sbormiš zase celej vobsypanej gratulantama a my taky a CD se prodávaj jedna báseň. Dokonce to možná vypadá na jeden zajímavej kontakt. K večeři máme hádejte co…hamburgery s pěknou porcí kečupu, majonézy a hořčice. Když je pak rozdělení do rodin, je to taky docela sranda….je to samej Sedláček, Popelka, Zeman, který už dávno neuměj česky.
Z metru už je jenom malej vocásek, tak dobrou do domoviny.