Pátek 21.2.2014
Měli jsme mít ráno koncert v Lařině škole. Předpokládali vánici, tak byla škola zavřená. Proto místo koncertu jsme měli zkoušku ve škole. Po zkoušce jsme jeli k Niagárským vodopádům.

Cestou jsme se měli učit. Moc se mi nechtělo. Nevěděl jsem kde začít. Raději bych si upravoval fotky, aby byly trochu hezčí. Otevřel jsem si děják na kapitole Revoluce 1848-49. Po učení jsme se měli učit noty.

Dorazili jsme k vodopádům. Byly trochu zamrzlé. Kdybychom přijeli ke konci jara, určitě by byl na vodopády lepší pohled. Přesto byl na ně pěkný pohled. Udělali jsme pár fotek. Dan Klukas mi sice lehce zkazil fotku (neumí totiž moc fotit na IPadu), ale fotoshop to napravil.

Když jsme se vraceli zpět do Londonu, měli jsme se zase učit noty. Dokonce bylo přezkoušení. Pak jsme natáčeli s klukama ( s DJ a DK) druhý díl videodeníku. Tentokrát na IPadu. Ve zbytku času jsem si zase hrál s fotkama.

Dorazili jsme do Londonu, do katolické školy. Ve škole byl chlapecký sbor, kde byl i Malte[n] a Robin. Zpívali dobře, ale já mám absolutní hluh, takže mě se líbí všechno. Dostali jsme tam večeři a jedli jsme společně se školním sborem. Většina kluků od nás si sedli pohromadě. Pro mě a Davida J. a Dana K. místo nezbylo a tak jsme si sedli ke Kanaďům. David je stejně ukecaný v ájině jak v čestině. Potom jsme jim zazpívali. Po zpívání jsme měli zkoušku.

Dostali jsme se do rodiny na poslední noc. Dal jsem jim 2 perníky a Becherovku. Filip J dal náš kalendář a nějaký informace a video o pce. Pak nám naoplatku dali ochutnat javorový sirup. Byl dobrý, ale až moc sladký. Pak jsem přesvědčil Filipa, aby se vykoupal. A to je úspěch.