Šimonův deník: 11. kapitola

1556267_10200684854043288_2006947113_oSobota, 1.3.2014

Ráno jsme se nasnídali. Dostali jsme jejich typickou snídani. Něco jako lívance s borůvkama na to javorový sirup a opečenou slaninu. Vyměnil jsem si kontakt se Shirley a Dickem. Pak nás odvezli na sraz v 9:30. U busu jsme si s nima chvilku povídali. Fakt hodně milí senioři. Než jsme odjeli rozloučil se s námi i Bruce.

Při cestě jsme se zase učili. Cesta trvala asi 4 hodiny. V Bostonu jsme se šli nachvilku projít. Tady mají pořádný mrakodrapy. Byli jsme sice jen pár minut v downtownu, ale i tak jsme viděli hodně mrakodrapů. Po malé prohlídce jsme se vydali do catedrály, kde máme mši a hned potom koncert. Převlíkali jsme se v buse, abychom to vůbec stihli. Sranda vystrkovat zadek na Boston.

Po mši jsme jeli do the Roxbury Latin school. To je klučičí škola s velkou prestiží. Mnoho lidí s nobelovkou zde studovalo. Zde jsme se rozdělili do rodin. Byl jsem s Honzou “ Kevinem“ Pokorným v indický rodině. Otec se jmenuje Prased a syn Hari. Odvezli nás k sobě domů.

K večeři nám dali pizzu, pro kterou jsme se zastavili cestou domů. Běhe večeře jsme si povídali. Byli ze začátku docela uzavření. Hlavně Hari. Prased byl trochu víc komunikativní. Dozvěděl jsem se, že Hari má sestru a jejich maminka je v jiném domě. Přesně proč jsme moc dobře nerozuměl ani Kevin. Prased pracuje v nějaký softwerové něco asi.

Jelikož jejich dům mají krátce a ještě né plně dodělaný, tak jsme s Kevinem spali na nafukovacích madrací. Kevinova však byla trochu děravá. Ucházel z ní pořád vzduch. Proto jsme ji museli dofouknout, než jsme šli spát. Než jsme šli spát přinutili jsme Praseda, abay nám řekl něco o Bostonu. Byla to asi hodinová přednáška s notebookem.