NYC – New York City. I can’t wait! Když sedíme v autobuse celí natěšení na New York (od nikoho jsem nezjistil, proč se tomu říká zrovna Velký jabko), ještě netušíme, že budeme stát hodinku na parkovišti, aby Ondra se sbormišem mohli koupit nějaký SIMky. Netuším, na to co tak děsně potřebujou…tak třeba já, já si píšu deník, a tak vůbec nemusím někam imrvére volat. Čas zabíjíme školou a pak se dokonce začínáme seznamovat s panem Budžesem.

Konečně se vydáváme na cestu, ale učení nám vůbec nejde vod ruky. Už 20 mil dopředu vyhlížíme skyline. A jak se začne zvyšovat intenzita směrovek hlásící Manhattan, tak se mi začíná zvyšovat i tep.

A pak se to před náma vyloupne. Velkoměst je na světě mraky, ale ňůjork je jen jeden. Už to předměstí nás dostává. Baráky sou čím dál vyšší. Vyhlížíme Empire, Chrysler building, pak ty mosty: nejdřív vídíte Manhattan bridge, pak nádhernej Brooklyn bridge. Pak v dálce Sochu Svobody a Freedom Tower.

Zastavujeme na jižním Manhattanu. Probějneme Perlovkou (Pearl Str.), utíkáme na trajekt. Ten první nám vo chlup uplave. Tak čekáme a počítáme racky. (znáte je z těch fotek v čekárně u zubaře).

Po důkladný prohlídce nastupujeme na loď. Houpe to, ale máme trénink z Asie. Sbormiš nám nedovolí jít na palubu. Prej, abysme  nevofoukli. Tak trpíme skoro v podpalubí.

Socha Svobody stojí na ostrově Liberty Island. Trochu si to procourneme. Pak se vracíme na Manhattan. Slunce dělá divy. Koukněte na fotky.

Jedeme dál. V plánu máme Central Park, ale začne se stmívat. Chvíli koukáme (konečně, že to sbormiše napadlo) na video. Pak se jdeme ubytovat. Myslím, že tolik spacáků ještě pohromadě neviděli. Spíme někde v nějakým českým domě. Dneska máme společnou večerku. Ach jo, to nebudu moct ponocovat. Tak dobrou…