Říkal jsem si, že by bylo fajn podívat se po kufru, kterej jsem od Asie neviděl. Nejdřív jsem absolutně neměl šajna, kam jsem ho moh strčit, ale když jsem ho našel, čekalo mě fakt senza příjemný překvápko! Všechny věci z Asie jsem si v tom kufru nechal. No to je super! To znamená, že si nebudu muset nic balit…Fakt je, že když to zjistila máma, rozhodně z toho takovou radost jako já neměla. Nevím teda proč. Vůbec si neuvědomuje, co jsem jí ušetřil práce. Nic nemusela prát, sušit, žehlit, skládat, uklízet do skříně…člověk se prostě vděku nedočká.

Takže to nakonec tak senza nebylo, protože jsem to všechno krásně smradlavý prádlo musel z toho kufru vyndat (máma říkala vykydat) a odnést do pračky, což nebyla taková legrace, jak by si někdo moh myslet. Byla z toho totiž jedna obří koule, kterou jsem nemoh z toho kufru vůbec dostat. Tak to byl hned první problém na začátek a druhej? Sbormiš a vůbec všichni říkají, že v Kanadě bude pekelná zima. Kvůli tomu se musely objednávat bundy a čepice a šály a rukavice a já nevím co všechno ještě. Sbormiš je asi pěkný máslo, když si myslí, že by nám byla zima. To já bych to klidně zvládnul v těch tričkách z Thajska!

Sice teď užívám prázdnin, ale hlavu mám už plnou odjezdu.  Nazkoušeno máme…poslední dost tvrdá zkouška byla v sobotu, nový cédéčko taky máme (ale ještě jsem ho neslyšel), pas jsem odevzdal  Ondrovi (jestli mi ho ztratí, tak uvidí), kufr bychom taky měli, teď tam ještě nacpat všechny ty bundy, svetry a teplý ponožky (budu v tom všem vypadat jak pumpa v zimě) a už nebudu  moct dospat středy! Ještě že máme sraz už o půl čtvrtý ráno.

Jo! Ale ještě jsem si říkal, že by to chtělo vyřešit pár dost důležitejch otázek. Tak třeba fakt nechápu, jak je to s těma americkejma mílema, taky moc nerozumím rozdílu mezi stupněm celsia a Fahrenheita, a asi bych si měl něco zjistit o místech, kam se podíváme… Jo ale počkat! Vždyť budeme mít průvodce! Tak to jsem v suchu… to znamená, že teď už se můžu jenom těšit – super!