16. dubna 2017

Probouzím se omámen časovým posunem. Pálí mě oči a vidím mlhu. Všude kolem se míhají světla a neony. Najednou se vše vyjasní a stojíme na pódiu. Pozoruje nás několik desítek párů neznámých očí. Sledují. Nic nedělají jen sledují. Jako Havran neustále křičící „never more“, oni stále dokola nahlas mlčí. Uběhla vteřina možná víc. Nádech a výdech....

15. dubna 2017

Máme chvilku volna před prvním koncertem, jdeme se podívat do nádherného šintoistického kláštera, který stojí nedaleko od koncertního...

15. dubna 2017

Tak sem si myslel, že mám ten džetleg zvládnutej. Ale vono to je přesně tak, jak říkal sbormiš. První den vás vošálí, jste hyn z jinýho kontinentu a ani to nevnímáte. Ale druhej den přijde pecka mezi voči. Nejdřív to tak nevypadá. Luxusní japonská snídaně, dávám si nějakou rybu a pak tu jejich polívku miso. To je vývar z ryb s mořskejma řasama. Mrtě dobrý. Jako...

15. dubna 2017

V rytmu velkoměsta. Cestujeme po Tokiu, poprvé zpíváme v...

14. dubna 2017

...