Odjezd je původně naplánován na jedenáctou hodinu. Ke sbormistrově radosti pět minut před jedenáctou přichází naše paní organizátorka se zprávou, že ještě můžeme půl hodiny zkoušet, je prý dost času. Tak to znovu „rozjíždíme“. Za čtvrt hodinky je vše jinak, jestli bychom už přeci jen nemohli jet.
Odjíždíme do Murské Soboty, cestou malé přezkoušení z Birdlandu. Přesně v 11:48 přijíždíme k velkému kinosálu do Murské Soboty. Paní manažerka se krátce domlouvá s organizátory koncertu a přichází se zajímavou zprávou, že za 12 minut začíná koncert. Život je samé překvapení… Bleskurychle se převlékáme, opět překonáváme několik světových rekordů a ve 12:00 stojíme na pódiu před šestistovkou studentů dvou gymnázií. Ještě, že jsme dopoledne měli pořádnou zkoušku, jsme dobře rozezpívaní. Koncert má velký úspěch!
Vydatný oběd si opravdu zasloužíme. S plnými žaludky sedáme do autobusu a odjíždíme do Mariboru. Cestu si krátíme filmem. Maribor je moc zajímavé město. Celé historické jádro je podkopáno podzemními chodbami, které slouží jako obrovské vinné sklepy. Zdejší vinohrady patří k nejstarším v Evropě. Pohnutá je také válečná historie města.
Po šesté odjíždíme do místa našeho dnešního nocování. Paní manažerka se tváří tajuplně. Před osmou hodinou zastavuje autobus v úplné tmě. Sbormistr hlásí do mikrofonu: „Teple se oblékněme, všechna zavazadla naložíme do přistaveného transportéru, čeká nás noční procházka po horách.“ Půl hodiny jdeme úplnou tmou, jen tušíme, kam nás nohy zavedou. Jediná nezpochybnitelná skutečnost, kterou naše dolní končetiny intenzivně vnímají, je, že stále stoupáme do strmého kopce. Mezi stromy sem tam zahlédneme světlo z údolí, které se rozprostírá 300 metrů pod námi. Vyčerpaní nečekaným náročným pochodem se ubytováváme v horské chatě, poutním místem slovinských katolíků. Dáváme si pořádnou teplou večeři a jdeme spát.
Verze pro tisk
