Sbormistr pro nás má připravené překvapení. Přes noc se mu podařilo sehnat vstupenky na dopolední koncert Boston Symphony Orchestra. Jedna z manažerek orchestru byla před několika dny na našem koncertě v Roxbury Latin. Orchestr má fantastický zvuk, program je také skvělý. U příležitosti 100. výročí narození Dmitrije Šostakoviče je koncert věnován právě jemu. To se nám hodí jako inspirace, za pár dní vystupujeme s Filharmonií Hradec Králové v Šostakovičově Symfonii č. 13. „Babij Jar“.
Kolem poledne se ještě projdeme centrem Bostonu, nastřílíme několik posledních fotografií a fičíme na letiště. Při pohledu na obrovský komplex Logan International Airport trochu nostalgicky vzpomínáme, jak jsme tu před měsícem málem zmeškali letadlo do St. Louis.
Loučíme se s naším řidičem. D.J. je dojatý, zpíváme mu – jak jinak – Jede sedlák. Současně si plní svůj životní sen varhaník Michal Hanuš, který toto skvostné dílko před letištní halou diriguje. Sbormík se tentokrát poslušně postaví do basu a tvrdí muziku.
Letištní kontrolou neproplouváme úplně bez problému. Skoro polovina našich kufrů nesplňuje limit předepsané váhy. Vzájemně si vypomáháme jak se dá, a tak nás nakonec přeci jen do letadla vezmou. Ještě se nám podaří ztratit jeden pas (hádejte kdo, no ovšem: Ignác Šídlo!), ale to už je jen taková třešnička na dortu. Teď nás už nic nerozhází! :-D
Věřte, nevěřte, v 18:05 odlétáme. Užíváme si krátkou noc – letíme totiž „proti času“.
Verze pro tisk
