Mše začíná velkým procesím, zpíváme ho z listu, tak hlavně, abychom před oltářem místo poklony neškobrtli o schody, to by byl mazec. Vše ale proběhne jako zázrakem bez problému, i z pomalejších pěvců se stávají listaři. ;-)
Dáváme si obídek, žádná velká sláva, závěrečné čipsy zlepší všem náladu. Odjíždíme na do východního Worcesteru (bacha, „vorčestr“ je omáčka, tohle se čte „vustr“). Cestou nám sbormistr prozrazuje zajímavosti: vustřané jsou pyšní na to, že tu vznikl vodivý kabel obalený gumou a z Worcesteru byl odeslán první smajlík!
Odpoledne trávíme v ekologickém muzeum. Prohlídka začíná krmením skunka amerického. Hlavně nefotit s bleskem, jinak se skunk lekne a to byste pak viděli ten smrad! Průvodce nám říká, že se skunka díky jeho obrannému zápachu bojí všechna zvířata a v podstatě nemá přirozeného nepřítele. My dodáváme, že skunk se bojí našich nejmenovaných altistů s hnijící škeblí v kapse!
Po návratu do kostela máme prohlídku jedněch z největších amerických varhan. Dá se vlézt dovnitř a prozkoumat, jak fungují. Michal Hanuš, který také varhany staví, dává klukům podrobnou instruktáž. Čekání na rodiny vyplňujeme sledováním němého filmu z 20. let, který je doprovozen živou hrou na varhany.
Verze pro tisk
