Když plánujete takový odjezd na turné, radši počítáte s rezervou. (Přijdou o deset minut později, něco zapomenou, řidič zaspí
nebo si zapomene autobus…). No, jaký to div, sraz v 9:00 (PM, jak by řekla naše americká sestava) vychází. Naprosto
neuvěřitelně, v devět deset jsme naložení a kdybychom nečekali na sbormistra, který má na Deltě nějaké zvláštní úkoly, už
bychom byli dávno na cestě.
V podstatě bez debat, v 9:10 se choulíme do svých spacáků a dek (teď se ukáže, kdo není sklerotik a polštářek na palubě má)…
Přežít noc v buse! Nakonec žádný problém. Pár kilometrů za Pardubicemi spíme jako zabití.
Ráno se probouzíme obklopeni
nádhernými slovinskými Alpami. V autobuse probíhá přezkoušení ze slov v hymnech, ach jo... Pak zastavujeme v podhorském
městečku Bled, kde bychom měli mít sraz s naší paní organizátorkou. Malá ranní rozcvička a procházka k horskému jezeru nám
zlepší náladu.
Ubytováváme se v nedalekém
horském klášteru Adegras. Oběd a odpolední spánek nám pomohou načerpat síly na první koncert. Bude to dřina, v této koncertní
sestavě a s tímto programem vystupujeme vůbec poprvé. Zkouška na koncert je opravdu těžká. Po noci strávené v autobuse se
není čemu divit. Koncertnímu turné je tu věnována velká publicita. Reklamní šoty běží v celostátní televizi i v rozhlase.
Nastupujeme na pódium, vítá nás
natřískaný kostel. První skladby působí trochu nejistě, ale pak se rozjedeme a koncert má spád. Posluchači jsou nadšeni.
Závěr koncertu nám opepří příchod čerta a Mikuláše. Každý zpěvák si musí jít pro dárek. Kupodivu nikoho (ani naše největší
„esa“, že, Ignáci) čert do pytle nesebere.
Večeře, sprcha (ano, čtete správně, milí rodičové) a jdeme spát.
Verze pro tisk
